Živé zelené stěny, neboli vertikální zahrady

S myšlenkou vertikální zahrady se setkáváme již ve starověku. Nejvýznamnějším dílem, kdy se rostliny použily v nepřirozeném prostředí, byly Visuté zahrady Babylónské (Semiramidiny). Byla to dokonale promyšlená terasovitá stavba s důmyslným zavlažovacím systémem, ze které se v pozdějších letech stále čerpala inspirace pro rozvoj takto atypických děl.

První vertikální zahrada

Současná doba přinesla rozvoj přibližně ve 30. letech minulého století, kdy byla založena první vertikální zahrada. Ovšem největším průkopníkem v tomto oboru a používání rostlin je Francouz Patric Blanc. Svou první vertikální stěnu v exteriéru vytvořil již v roce 1988. Specializoval se na tropické a subtropické rostliny a ze svých výzkumů zjistil, že spousty rostlin dokáží růst v takto extrémních polohách a prakticky bez substrátu. A na základě toho poté testoval jednotlivé druhy rostlin a jejich kombinace do zelených stěn. Ty jsou dodnes doslova uměleckými počiny, které dokonale dotváří exteriéry a interiéry.

Jak na to?

Z technického hlediska se v podstatě jedná o speciálně připravenou konstrukci, která je připevněna na nosnou zeď. Dnes už existuje více pěstebních systémů, které jsou aplikovány v dané konstrukci a v ní jsou vsazeny jednotlivé rostliny. Je to velice zajímavý a luxusní designový prvek, který oživí jakýkoli interiér a dodá mu na reprezentativním vzhledu. Díky mnoho možným kombinacím rostlin lze vytvářet obrazce, které jsou tvořeny různými barvami, strukturami a texturami rostlin. A stejně tak, jako klasické pokojové rostliny napomáhají zlepšit prostředí interiéru, i zelené stěny mají stejnou funkci – čistí a zvlhčují vzduch, podporují dobrou náladu, navozují pocit pohody a uklidnění, s čímž se samozřejmě pojí i zvýšená produktivita práce.