Permakultura
Vyjděte aspoň do půli cesty přírodě naproti.
Na zahrádce můžete vytvořit oázu pro všelijaké (často i ohrožené, hezké a milé) rostliny a živočichy, kteří už v naší krajině pomalu nemají kde bydlet. Hnojit úplně stačí kompostem, a většinu škůdců zkrotí, když zřídíte útočiště pro jejich přirozené nepřátele: hromady starých větví pro ježky, kamenné zídky pro ještěrky, čmeláky a různé dravé brouky a další hmyzy, případně můžete postavit i speciální hmyzí domeček, jaké už dnes seženete v běžných zahradních centrech. Přirozeně nezapomeňte ani na ptáky a připravte jim budky a ptačí napajedla.
Inspirujte se přírodní „neuklizeností“.
Na procházkách si prohlédněte místa, kde příroda dlouhodobě hospodaří po svém a která jsou zároveň i hezká, třeba okraj lesa, který přechází v květnatou louku. Všimněte si, že příroda nemá ráda holou půdu a snaží se ji zakrýt vegetací. To bude váš vzor. Nebojte se vysazovat různě vysoké rostliny v několika patrech, podsazovat ovocné stromy, pěstovat ve smíšených kulturách, a nechte na zahrádce klidně růst i druhy, které se u vás chtějí usadit samy, a přitom to nejsou agresivní plevele. Atraktivními rostlinami jsou například fialový kakost, žlutý vlaštovičník, modrý brutnák, léčivý kozlík lékařský a divizna.
Pomáhejte si mulčováním
Mulč neboli nastýlka pomůže ušetřit spoustu zálivky, potlačuje plevele a při svém pomalém rozkladu přihnojuje půdu. Mulčovat můžete (kromě kupované mulčovací kůry) i mírně zavadlou posekanou trávou, spadaným listím, odstraněným plevelem, nebo drobnými větvičkami ostříhanými z keřů. Půdopokryvné rostliny působí jako živý mulč, z jedlých rostlin může jít třeba o kozlíček polníček (ten se z roku na rok přesévá sám), o šruchu zelnou či popenec břečťanovitý, jinak je velmi vděčný třeba zběhovec, hluchavka nebo barvínek, vysoce půdopokryvný je i jahodník.
Veškerý bioodpad zužitkujte.
Kompostování kuchyňských i zahradních zbytků by mělo být samozřejmé, jde o velmi cennou biomasu! Rozhodně nic nepálíme ani neodvážíme do sběrného dvora. Odřezané větší větve, které se nehodí na mulčování, můžeme štěpkovat, nebo využít jako náplň do zvýšených záhonů, kde se budou pomalu rozkládat a působit jako hnojivo. Do zvýšeného záhonu naskládáme postupně velké větve, drobnější větvičky, různou organickou hmotu ze zahrady (plevel, nezralý kompost, drny a podobně), a navrch dáme vrstvu zeminy nebo zralý kompost. Takový záhon může mít lem ze dřeva nebo jiného materiálu, nebo může zůstat bez lemování, v podobě kupy vysoké asi 50 cm.
Pěstujte odolné domácí druhy.
Vyplatí se odolat lákající nabídce zahradních center a volit jen druhy, které jsou blízké přírodním formám, nepřešlechtěné, a nejlépe takové, které jsou u nás už po staletí doma. Vyhneme se druhům, které vyžadují přídavky rašeliny do půdy, například kanadskou borůvku výborně nahradí muchovník nebo zimolez kamčatský (kamčatská borůvka).
Podporujte pestrost trávníku.
Pokud se snažíte udržovat nizoučký anglický trávník bez kvetoucích rostlin, přiděláváte si opravdu hodně práce, a po biologické stránce tak vytváříte poušť. Na jeho sekání a ošetřování musíte používat spoustu chemických hnojiv, herbicidů, vody i energie. Raději trávník sekejte méně často, nebudete ho muset tolik zalévat. Rozmyslete si, ve kterých partiích zahrady ho můžete sekat třeba jen dvakrát až třikrát za rok, takže z něj vznikne louka. Kvetoucí rostlinky jako jetel a sedmikrásky v něm nechte růst!
Zachycujte dešťovou vodu.
V poslední době nás trápí suchá léta, kdy zahrádku nestačíme zásobovat vodou. Dešťová voda nám jednak pomůže snížit spotřebu pitné vody, a jednak je k zalévání rostlin mnohem vhodnější a prospívá jim. Nenechávejte ji bez užitku odtéct z okapů do kanalizace, ale nastražte jí do cesty barely, nebo i podzemní nádrže. Ministerstvo životního prostředí vypisuje programy, ze kterých na to můžete získat dotace, podívejte se na www.destovka.cz.